Napsali o nás
Seznam článků | Původní článek na novinky.cz/kultura
Juraj Herz natočil nový horor Tma
Potřebujete se dostat do tvůrčí (případně jakékoliv jiné) deprese? Tady je rada: vypravte se v polomrazivém, vlhkém a mlhou zataženém dni do západočeského městečka Valeč nedaleko Lubence, a tam se ptejte po domě, kde Juraj Herz točil letos na sklonku podzimu film Tma. Martin Němec tam takhle před léty zajel a napsal k tomuto temnému hororu scénář.
„Při natáčení občas nefungoval zvuk, vypadávaly mobily, děly se hrůzostrašné věci,“ vyprávěla mi před koncem natáčení Lenka Krobotová, která tu v pauzách, kdy zrovna nehrála, vozila kočárek s pětiměsíčním synem.
Dům s tajemnou minulostí
„Ale jinak se máme výborně, Šimon je na čerstvém vzduchu, bydlíme v 1+1 nad obecním úřadem, hezky se o nás starají, natáčení jde dobře a já mám co hrát, protože jsem dostala pěknou roli. Nechci toho o ní ale moc prozradit, má hodně tajemství. Snad jen tolik, že je to jedna z mála mladých osob v obci, je zamilovaná do umělce Marka, kterého zná z minulosti, a na pozadí hororového příběhu se odvíjí jejich současný vztah,“ dodává herečka.
Její filmový otec, slovenský herec Andrej Hryc charakteristiku doplňuje: „Je mladá, hezká a rozpolcená.“
Filmem Tma se tvůrce legendárního Spalovače mrtvol vrací k žánru který má nejraději – hororu. Vypráví v něm příběh hudebníka, který se rozhodl opustit kariéru, na čas se usadit v opuštěném rodinném domě a věnovat se malování obrazů. Dům, kde Marek strávil s rodiči a sestrou dětství, má však tajemnou minulost, a zdá se, že nadešel čas, aby vyšla najevo dlouho utajovaná pravda.
Herz o ní prozrazuje: „Ve sklepě bylo za druhé světové války na příkaz velitele SS Heinricha Himmlera zavražděno 25 německých dětí, postižených Downovým syndromem. Jejich energie, síla a schopnosti tu zůstaly, a my chceme ukázat, že z těch postižených dětí mohli být skvělí lidé. Tma je tedy v prvním plánu horor, který má v druhém plánu pravdivé pozadí, protože takové bestiální chování nacistů rozhodně není výmysl.“
O dětech s Downovým syndromem, s nimiž už měl v tu chvíli vše natočeno, dodává: „Jsou výborní, vůbec neznají žárlivost, jsou jedním slovem báječní. Mám je rád.“
Kdo je na place větší cholerik?
V den mojí návštěvy se točilo v sousedství strašidelného domu, protože ten nemá sklep, který byl pro některé scény nezbytně nutný. Našli ho v domě opodál a v něm, pod starými nízkými stropními klenbami seděl na stoličce před monitorem Juraj Herz a po jeho boku věrný druh, kameraman Jiří Macháně, který se zrovna rozčílil – scéna neodpovídala jeho představě.
„Pozor, mám kameramana cholerika,“ varuje Juraj Herz a s šibalským úsměvem dodává: „Já jsem jen bývalý cholerik, protože když mám kameramana cholerika, musím být klidný.“
„Jsou cholerici oba, a když se namíchnou, lítají vzduchem jiskry,“ znovu mi dává upřesňující informaci Andy Hryc, který dnes netočí a plně si užívá přítomnost obou filmařských matadorů.
„Jsou naprosto skvělí, vtipní, nemusí se kolikrát ani domlouvat, slyší na sebe beze slov, a pro mě je spolupráce s nimi svátek. Ani to neberu jako práci, vlastně se divím, že mi za to ještě platí,“ dodává herec, který prý si spočítal, že s oběma dohromady natočil celkem 250 hodin – mimo jiné filmy Kouzelné galoše, Sladké starosti, Pasáž, seriál Černí baroni.
A co že má Juraj Herz na hororech nejraději? Jak se později dozvídám, jsou to festivaly hororových filmů. „Už jsem byl leckde jako účastník i jako porotce, a je tam atmosféra, která se s žádným jiným festivalem nedá srovnat,“ říká režisér, ale pak dodává, že už od dětství měl rád hororové pohádky a láska k filmovému strachu ho neopustila.
Hlavní roli hudebníka a malíře svěřil režisér uhrančivému Ivanu Fraňkovi, který pochází z Česka, ale léta žije v Paříži a hraje hlavně v italských a francouzských filmech. Viděli jsme ho ale už i v českém filmu Tajnosti Alice Nellis, který byl oceněn Českým lvem jako nejlepší film roku 2007.
Umělé oko dovezli až z Hollywoodu
Franěk právě točí náročnou sklepní scénu, a já si všímám další aktérky, polské herečky Malgorzaty Kozuchowske a jejího podivného oka, které na první pohled bezděčně přinutí člověka odvrátit zrak. „No jo, umělé oko,“ směje se režisérova manželka a asistentka Tereza Pokorná.
„Je jen jednou ze speciálních rekvizit, které jsme potřebovali, a vyráběli nám ho až v Hollywoodu, protože nikde v Evropě se tento speciální typ čočky nevyrábí. Důležité je, že nám tato rekvizita ušetří některé náročné triky,“ dodává Pokorná.
Juraj Herz mluví na Malgorzatu, kterou oslovuje Goša, plynnou polštinou a tvrdí, že pokud je někdo z přítomných Maďar, jemu to nevadí, domluví se i maďarsky. Přinejmenším s herci to ale potřebovat nebude, do dalších rolích obsadil ještě například Michala Dlouhého, Zuzanu Krónerovou, Jakuba Šmída. Film bude mít premiéru v červenci příštího roku.
Věra Míšková, Právo